Obklady v koupelně nemusí končit jednou čárou ve stejné výšce kolem dokola. Koupelny se dají rozdělit na zóny podle toho, kolik vody se jich dotkne, a podle toho se rozhoduje o výšce obkladu. Správná volba šetří peníze za materiál, usnadňuje úklid a chrání zdivo před vlhkostí. Text je určený všem, kdo koupelnu teprve plánují či rekonstruují, a ukazuje orientační výšky pro sprchu, vanu, umyvadlo i WC.
Častý dotaz zní „koupelna obklady do jaké výšky“. Univerzální odpověď neexistuje, protože každá stěna má jiné zatížení. Čím častěji na ni dopadá voda, tím výše má obklad sahat.
Praktické je proto číst místnost po zónách. Stěny je užitečné nejprve rozdělit na vlhké a suché a až poté vybírat materiál i výšku. Tím se předejde situaci, kdy obklad končí uprostřed vodou zatížené plochy a stěna nad ním časem tmavne.
Nejvíce se vlhkost drží u sprchy a vany, mírněji zatěžuje stěnu prostor kolem umyvadla a nejméně ji zatěžují vzdálené suché plochy. Závazná norma pro výšku obkladů v domácnostech se nestanovuje. Jde o ustálená doporučení výrobců a obkladačů, která vycházejí ze zkušeností z praxe.
Při plánování pomůže jednoduchý postup:
Voda tu stéká po stěnách několikrát denně a zdivo musí vydržet roky bez poškození. Proto se tady neušetří a obklad se vede nejvýše.
Podle doporučení keramického obchodu by měly být sprchový kout a vana obloženy do výšky 200 cm nebo nejlépe až po strop. Obklad až ke stropu navíc vizuálně sjednotí stěnu a nenechá nad sebou nechráněnou plochu.
Vana bývá často zabudovaná mezi tři stěny. Právě tam se voda drží nejdéle, protože stéká do rohů a pomalu schne. Souvislý obklad bez přechodů proto zjednoduší údržbu a omezí riziko, že se vlhkost dostane za obklad. Spáry mezi dlaždicemi je přitom vhodné pravidelně kontrolovat a v případě potřeby obnovit.

Při malé místnosti či vysoké hlavici je lepší vycházet z její polohy než z pevného čísla. Obklad má končit nad hlavicí s rezervou, ne přesně v její výšce. Podle běžného doporučení obkladat do stropu či minimálně 20 cm nad hlavici se voda do horní hrany obkladu nedostane ani při rozstřiku. Hlavici je navíc dobré vybrat dříve, než se objedná obklad, protože její poloha určuje, kde se vede horní okraj.
U umyvadla stříká voda jen v malém dosahu, a proto zde obklad nemusí sahat vysoko. Podle zdroje z oboru postačuje obložení do výšky 120 až 140 cm, což přibližně odpovídá výšce zrcadla.
Zrcadlo tak vytvoří přirozenou horní hranu obkladu a stěna působí vyváženě. Pokud zrcadlo nad umyvadlem chybí, stačí obklad sladit s výškou skříňky či osvětlení. Hranu obkladu je vhodné vést ve stejné rovině kolem celé stěny, aby nevznikaly schody. Vyplatí se také zvážit, kam dopadají cákance z baterie, protože právě tam se tvoří vodní kámen. Podobné hodnoty uvádí i přehled postupu při pokládce obkladů, podle něhož má obklad kolem umyvadla dosahovat alespoň 120 cm.
Suché stěny namáhá hlavně pára a občasné skvrny. Zde se dá obklad zkrátit či nahradit jiným materiálem, což snižuje náklady na obkladačské práce.
Za záchodem a po stranách stačí menší výška obkladu, protože se tu voda objevuje jen zřídka. Chránit je potřeba hlavně dolní část stěny, kam dopadne stříkanec při úklidu. Nad touto hranicí obvykle postačí omyvatelná malba. Obklad zde navíc plní spíše estetickou funkci, takže výšku lze určit podle celkového vzhledu místnosti a rozpočtu.
Častou alternativou je kombinace obkladu ve spodní části do výšky 150 až 160 cm s kvalitní koupelnovou barvou nahoře. Barva musí odolávat vlhkosti a dát se otírat. Hranici obkladu je navíc dobré ukončit lištou či profilem, který přechod čistě uzavře. Přechod mezi oběma materiály rozdělí stěnu a dodá jí rytmus, takže koupelna nepůsobí jako uzavřená krabice.
Při zařizování koupelny se vyplatí vybírat vybavení a obklady společně, ne odděleně. Poloha sprchy, umyvadla a zrcadla totiž určuje, kde obklad končí.
Z výšek jednotlivých zón se spočítá plocha každé stěny a podle ní potřebné množství obkladů. K výsledku se přidá rezerva na řezání a případné zbytky. U sprchového koutu s obkladem až ke stropu vychází největší spotřeba, u suchých stěn s malbou naopak nejmenší, a rozpočet tak lze rozložit rozumně. Díky tomu se objednává jedna dávka z jedné výrobní série, a odstín tak zůstane na všech stěnách stejný.
Obklad se vede do stropu nebo alespoň do 200 cm u sprchy a vany, do 120 až 140 cm u umyvadla a výrazně níže u WC a suchých stěn. Kombinace obkladu a barvy do 150 až 160 cm je rozumný způsob, jak snížit náklady. Před objednávkou si výšky přeměřte přímo na hotové stěně, protože v praxi se liší od výkresu.
Znáte i vy koupelny, kde obklad končí v nevhodné výšce a stěna pod ním trpí vlhkostí, či byste dali raději přednost obkladu až ke stropu v celé místnosti?