Microblading společně s technikou tetování představuje nejužívanější metodu úpravy obočí. Oproti tetování je microblading znatelně novější technikou, založenou na zcela odlišném principu. K dokonale vytvarovanému a plnému obočí tak vedou dvě rozdílné cesty.
Odpověď na tuto otázku pochopitelně vychází z osobních preferencí každé osoby, nicméně microbladingu nelze upřít hned několik významných plusových bodů:
· Semi-permanentnost
· Realističnost
· Měnitelnost
· Přesvědčivost
Specialisté na tetované obočí užívají klasický inkoust, zatímco při microbladingu se pracuje s pigmenty. Takto užívané pigmenty zpravidla blednou do světlejší verze daného odstínu, zatímco klasický tetovací inkoust má tendenci zbarvit se do typického modrozeleného tónu.
Trvale tetované obočí je starší technikou, která se vyznačuje vytvořením pevné a tlusté linie. Má se podobat užití makeupu, nicméně poměrně často může působit značně nepřirozeně.
Microblading nebyl koncipován s účelem napodobit makeup.
Namísto toho se snaží co nejvíce přiblížit přírodním vláknům obočí. Jednotlivé tahy nahrazující vlákna jsou tak tenké a individuální. Je vytvářena iluze přírodního vlasu.
Z tohoto důvodu se také poměrně často hovoří o microbladingu jako o 3D obočí, jelikož výsledek je natolik realistický.
Jedním z největších rozdílů při srovnání obočí tetovaného a upraveného metodou microbladingu je ten, že vytetované obočí představuje trvalé řešení. Druhá zmiňovaná procedura je pouze částečně permanentní.
Je tomu tak z jednoduchého důvodu – pigmenty užívané při microbladingu jsou snáze odbouratelné než tradiční tetovací inkousty. Imunitní systém člověka je schopný zjistit, že pigment lze lehce vytlačit a v průběhu času strávit.
Díky této vlastnosti microblading umožňuje upravovat tvar obočí v průběhu let dle aktuálních trendů.
Nástroje potřebné k úpravě obočí jsou u každé metody zcela jiné a odvíjí se od požadovaného efektu.
Tetovaného obočí lze dosáhnout užitím klasické tetovací pistole s rotační cívkou, která se užívá k vytváření obrazců i na jiných částech těla. S takovýmto nástrojem je mnohem obtížnější dosáhnout malých a přesných čar, které jsou základem microbladingu. Obočí tak vypadá silněji a méně přirozeně. Zároveň je zde větší riziko poranění povrchu pokožky.
Microblading se provádí s drobnou čepelkou, která je složena z mnoha malých mikro jehel. Právě ty vytváří jemné tahy podobající se vlasu. Čepel se nejprve ponoří do pigmentu a následně je precizně přikládána na kůži tak, že pigment prostoupí do prvních dvou vrstev pokožky.
Jde o velmi precizní úpravu obličeje, která se obejde bez krvácení a linie zůstanou perfektně ostré.
Proces tetování může být poměrně bolestivý, a to obzvlášť je-li prováděn v citlivé oblasti, jakou je právě i obličej.
Technika microbladingu představuje méně nekomfortní metodu, kdy je užíván znecitlivující krém v lokálních oblastech. Klienti přirovnávají pocit, jakého se jim dostává při této proceduře, k vytrhávaní obočí pomocí pinzety.
Základním rozdílem mezi oběma technikami je skutečnost, že nedokonalosti vzniklé při microbladingu není těžké opravit, což nelze říci o trvalém tetování. U něj inkoust proniká mnohem hlouběji do pokožky a jakmile je jednou vytvořena značka, lze ji pouze překrýt, případně odstranit laserem.
Pokud dojde k pochybení specialisty během microbladingu a klient není s výsledkem zcela spokojen, nejúčinnějším řešením je nepokračovat v nanášení pigmentu do větší hloubky a nechat jej přirozeně vymizet.