Nebo je to další chiméra, za kterou se lidstvo honí, a ve víře, že se mu to daří, se připravuje o požitek z dobrého jídla a navíc zbytečně maří čas? Navíc jak říkají odpůrcí zdravého životního stylu, “tělo má jít do hrobu zhuntovaný”. Nicméně většina lidí má potřebu jíst zdravě nebo alespoň tuší, že by to tak mělo být. Souhlasí s tím také lékaři. Proto závazek, že od zítřka už začnu jíst zdravě, patří mezi nejčastější novoroční předsevzetí. Dochází k němu po bouřlivém studentském životě, po hektickém období při výchově malých dětí, při zdravotních komplikacích, když děti děti vyletí z hnízda a máme konečně čas pro sebe… Co to obnáší?
Odmyslíme-li si duchovní rozměr, na který ne každý věří, všechno je chemie. Tělo ke své existenci potřebuje primárně organické sloučeniny, jako jsou cukry, tuky a bílkoviny. Neméně důležité, byť potřebné v daleko menším rozsahu jsou vitamíny a prvky stopové. Tedy chemické prvky známé z Mendělejevovy tabulky, jejichž přítomnost je pro fungování organismu nezbytná. Jsou to železo, fluor, jod, kobalt, měď, hořčík, mangan, a zinek. Jestli se vám to zdá zbytečně moc, tak vězte, že v tom lidé nejsou sami, pro rostliny jsou nezbytnou podmínkou pro existenci ještě hliník, bor a molybden a pláštěnci k tomu, aby přežili, speciálně potřebují vanad. Vraťme se však k homo sapiens. Víme, co potřebujeme, a umíme si spočítat, kolik toho potřebujeme; víme, kde to najít a díky vědeckému a technologickému rozvoji známe složení každé potraviny a také energetickou hodnotu každého jídla. Umíme dokonce rozlišovat tuky na dobré a špatné; víme, jak vyživit sportovce či kojící matku. Stačí si jen všechno nastudovat a poté vyrazit do obchodu za nákupem surovin v tom správném poměru. Na většině balených potravin jsou jejich kalorická hodnota a zastoupení tří hlavních výživových složek – sacharidů, proteinů a lipidů – uvedeny, takže by to měla být hračka. Nebo vám to připadá těžké?
Druhá možnost je správně, už v běžném pracovním nasazení představuje dodržování zdravého stravování logistickou zátěž. Vedle nákupu kvalitních potravin je třeba si vyhradit čas na přípravu jídel a také na jejich konzumaci. Je to divné, ale moderní člověk, obklopený mnoha vymoženostmi, které pracují za něj, mnohdy nemá čas se v příhodnou hodinu v klidu najíst. Další překážky jsou interního rázu, je těžké odolat chuti na sladké, když čokoládová tyčinka zároveň zažene hlad a oddálí nutnost dát si pořádné jídlo. Podobně obtížné je odolat návykům ostatních lidí, se kterými jsme v úzkém kontaktu (v rodině nebo na pracovišti), pokud oni snahu o optimální výživu nesdílejí. A když se rozhodneme pro připravené jídlo v restauraci nebo jiném stravovacím zařízení, jsme si jistě vědomi toho, že navzdory vnějším a částečně i upřímným proklamacím je cílem jejich provozovatelů přece jen něco jiného než vyvážená strava bez nutričního přestupku.
Vzhledem k uvedeným komplikacím a také ceně (kvalitní potrava bývá dražší) mnoho lidí rezignuje a od svých ambic jíst co nejzdravěji odstupuje. Nicméně pořád se snaží myslet na své tělo a věří, že poznají, co potřebuje podle toho, na co mají právě chuť. Protože je ale člověk postižený dlouhým vývojem v civilizaci, jeho instinkty nefungují tak, jak by měly. Rozhodně je lepší, pokud zjistíte, že sami zdravou výživu nezvládáte, svěřit se do rukou odborníků. Chyby ve výživě se sčítají a mohou se projevit ve stáří. Asi nejméně času a energie zabere využití krabičkové diety, ale výživoví poradci poskytují i mnohé jiné další služby.
Chutná vám více, co uvaříte sami, nebo co vám někdo připraví? Víte, kdy potřebujete více proteinů a kdy karbohydrátů? Když vaříte, myslíte na látkové a energetické složení jídla, které připravujete?